Karcinom prostaty je v současné době považován za jeden z hlavních medicínských problémů v mužské populaci. Jedenáct procent všech nádorů v mužské populaci tvoří právě karcinom prostaty, který je také zodpovědný za 9 % všech úmrtí na zhoubný nádor v zemích Evropské unie.
U padesátiletého muže s životním výhledem 25 let je riziko mikroskopického nálezu karcinomu prostaty 30 %, klinicky významného nálezu karcinomu prostaty 10 % a riziko úmrtí na tuto diagnózu 3 %. Nejnovější epidemiologické údaje svědčí o tom, že muž s lokalizovaným a dobře diferencovaným karcinomem prostaty má 9 % riziko úmrtí na tento karcinom do 15 let. Výskyt karcinomu narůstá ve vyšším věku. Více než 75 % nově zjištěných případů této nemoci postihuje muže starší 65 let. Narůstá však i výskyt zhoubného nádoru prostaty ve věkové skupině 50-59 let.
Přibližně 50 % pacientů má určenou diagnózu v době lokalizovaného onemocnění, necelých 20 % pak v době generalizace. Přes zavedení PSA do diagnostiky karcinomu prostaty zůstává v době stanovení diagnózy nepříznivě vysoký podíl pokročilých stádií onemocnění.
RADIAČNÍ LÉČBA
Ozařování je používáno k léčení zhoubných nádorů. U nádorů ledvin se používá k odstranění bolestí při postižení kostí nádorem (paliativní terapie). Je používána zevní radioterapie, kdy je pacient léčen většinou ambulantně a dochází denně na ozařování postižené části těla.
Vedlejší účinky závisí na léčebné dávce a na části těla, které je radiaci podrobeno. Pacient se bude pravděpodobně cítit unavený i po skončení radioterapie. Pokud je to možné, nejsou nutná velká omezení běžného života. Radioterapie zhoubného nádoru ledvin může způsobovat nevolnost, zvracení, průjmy a potíže s vyprazdňováním. Také může klesat počet bílých krvinek, které jsou důležité v boji s infekcí.