Karcinom prostaty je v současné době považován za jeden z hlavních medicínských problémů v mužské populaci. Jedenáct procent všech nádorů v mužské populaci tvoří právě karcinom prostaty, který je také zodpovědný za 9 % všech úmrtí na zhoubný nádor v zemích Evropské unie.
U padesátiletého muže s životním výhledem 25 let je riziko mikroskopického nálezu karcinomu prostaty 30 %, klinicky významného nálezu karcinomu prostaty 10 % a riziko úmrtí na tuto diagnózu 3 %. Nejnovější epidemiologické údaje svědčí o tom, že muž s lokalizovaným a dobře diferencovaným karcinomem prostaty má 9 % riziko úmrtí na tento karcinom do 15 let. Výskyt karcinomu narůstá ve vyšším věku. Více než 75 % nově zjištěných případů této nemoci postihuje muže starší 65 let. Narůstá však i výskyt zhoubného nádoru prostaty ve věkové skupině 50-59 let.
Přibližně 50 % pacientů má určenou diagnózu v době lokalizovaného onemocnění, necelých 20 % pak v době generalizace. Přes zavedení PSA do diagnostiky karcinomu prostaty zůstává v době stanovení diagnózy nepříznivě vysoký podíl pokročilých stádií onemocnění.
HORMONÁLNÍ LÉČBA
Používaná jen u malého počtu pacientů s nádorem ledvin. Nejčastěji se používá progesteron, ale po přísném přehodnocení léčby se prokázal efekt jen u 2 % nemocných. Ve většině případů je hormonoterapie používaná jako paliativní terapie.
Vedlejší účinky hormonoterapie jsou obvykle mírné. Mohou se tvořit otoky, tyto vedlejší účinky však po skončení léčby odeznívají.